http://www.planetopia.cz http://www.planetopia.cz http://www.planetopia.cz Toto je testovací popis kanálu cs http://www.planetopia.cz /_evoluce/savci/evoluce-nosorozcu.html Jedna z největších žijících zvířat, která „zapomněla“ vyhynout – tak se často díváme na nosorožce. Největší rozmanitosti dosahovali v oligocénu a začátkem miocénu (před 37 až 5 miliony let), kdy gigantické bezrohé druhy dorůstaly výšky přes 5 metrů a hmotnosti okolo 20 tun. Současných pět druhů jako by do dnešního „uspěchaného“ světa ani nepatřilo: mohutné tělo na nízkých sloupovitých nohách, velká hlava a kůže silná jako pancíř z nich dělají těžkopádné býložravé kolosy. Paradoxem ovšem je, že se tyto evoluční „přežitky“ staly nosorožcům osudné teprve po setkání s vyspělým člověkem a jeho střelnými zbraněmi. Stačilo jedno či dvě století, aby se zařadili mezi nejohroženější zvířata planety. Petr Doležel Wed, 04 Nov 2009 09:34:41 +0100 http://www.planetopia.cz /_evoluce/savci/evoluce-nosorozcu.html#comments http://www.planetopia.cz /_evoluce/savci/evoluce-nosorozcu.html Jedna z největších žijících zvířat, která „zapomněla“ vyhynout – tak se často díváme na nosorožce. Největší rozmanitosti dosahovali v oligocénu a začátkem miocénu (před 37 až 5 miliony let), kdy gigantické bezrohé druhy dorůstaly výšky přes 5 metrů a hmotnosti okolo 20 tun. Současných pět druhů jako by do dnešního „uspěchaného“ světa ani nepatřilo: mohutné tělo na nízkých sloupovitých nohách, velká hlava a kůže silná jako pancíř z nich dělají těžkopádné býložravé kolosy. Paradoxem ovšem je, že se tyto evoluční „přežitky“ staly nosorožcům osudné teprve po setkání s vyspělým člověkem a jeho střelnými zbraněmi. Stačilo jedno či dvě století, aby se zařadili mezi nejohroženější zvířata planety. Petr Doležel Wed, 04 Nov 2009 09:34:41 +0100 http://www.planetopia.cz /_evoluce/savci/evoluce-nosorozcu.html#comments http://www.planetopia.cz/planetopia/planetopia.html Stránka zabývající se evoluční teorií a obhajobou této teorie před kreacionismem. Petr Doležel Thu, 22 Oct 2009 15:30:26 +0200 http://www.planetopia.cz/planetopia/planetopia.html#comments http://www.planetopia.cz/planetopia/planetopia.html Stránka zabývající se evoluční teorií a obhajobou této teorie před kreacionismem. Petr Doležel Thu, 22 Oct 2009 15:30:26 +0200 http://www.planetopia.cz/planetopia/planetopia.html#comments http://www.planetopia.cz /_evoluce/savci/evoluce-kone.html Evoluce koně je jedna z nejlépe zdokumentovaných cest evoluce u obratlovců a to hlavně díky velmi bohatému fosilnímu záznamu. Ovšem pouze část jich vede přímo k dnešním koním, zebrám nebo oslům. Koňovití, tedy čeleď equidae, patří do řádu lichokopytníků (Perissodactyla). Je známo více než 350 druhů fosilních koní. Evoluce koně ukazuje že neexistuje nějaký určitý cíl. Nejedná se o přímou lini lineárně vedoucí ke koni, ale spíše o velmi košatý strom s mnoha postraními větvemi. Petr Doležel Wed, 04 Nov 2009 12:49:45 +0100 http://www.planetopia.cz /_evoluce/savci/evoluce-kone.html#comments http://www.planetopia.cz /_evoluce/savci/evoluce-siren.html Sirény, ochechule nebo mořské krávy. To všechno jsou označení zvířat plně přizpůsobených životu ve vodě, které jsou však zároveň blízce příbuzné slonům a damanům. Mají mohutné válcovité tělo se silnou vrstvou podkožního tuku. Jejich tělo je téměř lysé, až na velmi dobře vyvinuté smyslové chlupy na čenichu a jiných částech těla. Mají také dobrý sluch, což se již nedá říci o jejich zraku. Jejich přední končetiny jsou přeměněny v široké ploutve zatímco ty zadní jsou zcela zakrnělé. Jejich tělo je zakončeno vodorovnou ocasní ploutví. Kosti jsou těžké, což jim umožňuje zůstat pod hladinou. Nad ni se vynořují jen pro nadechnutí. Živí se spásáním mořských řas a chaluh v mělkých mořích a při ústí řek v převážně tropických oblastech. Petr Doležel Wed, 04 Nov 2009 12:36:36 +0100 http://www.planetopia.cz /_evoluce/savci/evoluce-siren.html#comments http://www.planetopia.cz /_evoluce/savci/evoluce-nosorozcu.html Jedna z největších žijících zvířat, která „zapomněla“ vyhynout – tak se často díváme na nosorožce. Největší rozmanitosti dosahovali v oligocénu a začátkem miocénu (před 37 až 5 miliony let), kdy gigantické bezrohé druhy dorůstaly výšky přes 5 metrů a hmotnosti okolo 20 tun. Současných pět druhů jako by do dnešního „uspěchaného“ světa ani nepatřilo: mohutné tělo na nízkých sloupovitých nohách, velká hlava a kůže silná jako pancíř z nich dělají těžkopádné býložravé kolosy. Paradoxem ovšem je, že se tyto evoluční „přežitky“ staly nosorožcům osudné teprve po setkání s vyspělým člověkem a jeho střelnými zbraněmi. Stačilo jedno či dvě století, aby se zařadili mezi nejohroženější zvířata planety. Petr Doležel Wed, 04 Nov 2009 09:34:41 +0100 http://www.planetopia.cz /_evoluce/savci/evoluce-nosorozcu.html#comments http://www.planetopia.cz /_evoluce/savci/evoluce-chobotnatcu.html Řád chobotnatců dnes sdružuje jedny z největších žijících zvířat. Zhlediska historického se jedná o velmi bohatou skupinu živočichů, kteří se poprvé objevili ve spodním eocénu v Africe a až v miocénu se rozšířili na další kontinenty. Většina chobotnatců vyhynula během pleistocénu. Do tohoto řádu spadá několik čeledí z nichž jedna přežila dodnes. Evoluce chobotnatců nevede k nějakému cíli, ale připomíná spíše košatý strom než přímou linii. Petr Doležel Tue, 27 Oct 2009 10:28:04 +0100 http://www.planetopia.cz /_evoluce/savci/evoluce-chobotnatcu.html#comments http://www.planetopia.cz /_evoluce/savci/evoluce-nepravych-kocek.html Ano... Čtete správně. "Nepravé" šavlozubé kočky. Jedná se o čeleď Nimravidae. Její zástupci se v mnohém podobají pravým šavlozubým kočkám jako byl Smilodon nebo Homotherium, nicméně s nimi nemají nic společného. Dříve byli tito kočkám podobní tvorové řazeni společně se šavlozubími kočkami jako podčeleď čeledi Felidae (čeleď kočkovitých šelem). Údajně se čeleď kočkovitých šelem vyvinulá právě z nimravidů. Tvrdilo se, že Hoplophoneus se přeměnil ve Smilodona a Dinictis v Pseudaelurus. To však není pravda. Petr Doležel Fri, 23 Oct 2009 16:13:01 +0200 http://www.planetopia.cz /_evoluce/savci/evoluce-nepravych-kocek.html#comments http://www.planetopia.cz /_evoluce/savci/evoluce-hyen.html I přesto, že čeleď hyeonovitých (Hyaenidae) dnes zastupují jen čtyři druhy, hyeny byly kdysi velmi hojné a zůstalo po nich velké množství fosilního materiálu s řadou povlovných přechodů. Hyeny mají velmi špatnou pověst. Ta zřejmě pramení z toho, že se jedná o mrchožrouty. Nicméně hyeny jsou i znamenitými lovci. Loví ve skupinách a jako jediní savci dokážou shltnout i velké kosti, čímž čistí krajinu od mršin. Jsou aktivní převážně v noci, kdy ve tmě vyniká jejich charakteristický "smích". Ačkoliv mohou připomínat psovité šelmy, jsou ve skutečnosti mnohem blíže příbuzné šelmám kočkovitým. To, jak jejich vývoj probíhal se dočtete v tomto článku. Petr Doležel Fri, 23 Oct 2009 12:10:59 +0200 http://www.planetopia.cz /_evoluce/savci/evoluce-hyen.html#comments http://www.planetopia.cz /_evoluce/plazi/evoluce-rybojesteru.html Jednou z nejznámějších skupin druhohorních plazů byli kromě dinosaurů také ryboještěři. Ryboještěři vznikli asi před 240-230 miliony let z pozemních pravděpodobně diapsidních plazů. Jsou typičtí velkými očnicemi a čtyřmi ploutvemi mnohdy s více jak 20 články na prst nebo dokonce až 10 prsty na končetinu. Jednalo se o velmi úspěšnou skupinu plazů, kteří dýchali kyslík a žili podobně jako dnes žijí delfíni. Na evoluci ryboještěrů je vidět hned několik tendencí. Samozřejmostí je vznik proudnicového a hydrodynamického těla.  Proto jsou si ryby, ryboještěři a kytovci tak podobní. Petr Doležel Tue, 27 Oct 2009 10:34:39 +0100 http://www.planetopia.cz /_evoluce/plazi/evoluce-rybojesteru.html#comments http://www.planetopia.cz /_evoluce/plazi/evoluce-rybojesteru.html Jednou z nejznámějších skupin druhohorních plazů byli kromě dinosaurů také ryboještěři. Ryboještěři vznikli asi před 240-230 miliony let z pozemních pravděpodobně diapsidních plazů. Jsou typičtí velkými očnicemi a čtyřmi ploutvemi mnohdy s více jak 20 články na prst nebo dokonce až 10 prsty na končetinu. Jednalo se o velmi úspěšnou skupinu plazů, kteří dýchali kyslík a žili podobně jako dnes žijí delfíni. Na evoluci ryboještěrů je vidět hned několik tendencí. Samozřejmostí je vznik proudnicového a hydrodynamického těla.  Proto jsou si ryby, ryboještěři a kytovci tak podobní. Petr Doležel Tue, 27 Oct 2009 10:34:39 +0100 http://www.planetopia.cz /_evoluce/plazi/evoluce-rybojesteru.html#comments http://www.planetopia.cz /_evoluce/mezniky-evoluce/prechod-na-sous.html Když se dnes podíváme na obrovskou diverzitu plazů, savců a ptáků, tak musíme žasnout nad tím, jak velkou cestu museli naši předci překlenout, když se dostávali z vody na souš. Změn bylo zapotřebí opravdu hodně. Ať už se jedná o ty velmi nápadné, jako je změna stavby těla nebo kostry končetin. Naši předci se museli naučit dýchat vzdušný kyslík a zabezpečit své tělo proti velmi nepřátelskému prostředí, které na ně na souši čekalo. To jak k takové proměně mohlo dojít provácí i otázka proč k tomu došlo. Během devonu před asi 410 až 356 miliony let se uskutečnily dramatické proměny všech hlavních linií ryb. V devonu se také poprvé objevují lalokoploutvé ryby stejně jako první suchozemštví obratlovci. Petr Doležel Wed, 04 Nov 2009 13:02:14 +0100 http://www.planetopia.cz /_evoluce/mezniky-evoluce/prechod-na-sous.html#comments